Chceme-li ji definovat, hovoříme o soboru opatření, která mají za cíl znemožnit, nebo maximálně ztížit získání obsahu komunikace, soukromých a neveřejných dat, získání možnosti ovládat počítač nebo celou dílčí počítačovou síť nebo vyřadit napadený server z provozu. Do oblasti bezpečnosti můžeme zařadit i ochranu před nevhodnými úniky osobních informací na sociálních sítích, manipulaci s lidmi nebo ovlivňování jejich mínění, ale také například možnost nezobrazování citlivých firemních dokumentů ve výsledcích vyhledávání.
Na bezpečnosti internetu má zájem i stát jako takový, většinou se jedná o zamezení provozu internetových stránek s ilegálním obsahem prostřednictvím legislativy nebo i nasazení k tomu určených policejních složek. Bohužel v některých zemích, typicky například v Číně a Íránu, tato činnost hraničí s cenzurou nebo už se o určitou cenzuru v zájmu bezpečnosti jedná.
V důsledku toho dochází k takzvané regionalizaci internetu, kdy některé země totalitního typu, prohlašují určitý obsah za nelegální a v zájmu internetové bezpečnosti své země ovlivňují internet a vytlačují z něj jimi neschválené oficiální názory. Internetový obsah je však důsledně monitorován i ve vyspělých demokratických zemích především z důvodu zamezení působení organizovaného zločinu, u podezřelých osob bývají monitorovány jejich počítače nebo například aktivita na sociálních sítích.
Každý z uživatelů se může chránit především používáním aktuálních antivirových programů, pravidelnou aktualizací operačního systému, silným a obměňovaným heslem.
Hesla nikam nezapisovat a nikomu je nesdělovat. Vhodné je neotevírat neznámé nebo podezřelé soubory a přílohy emailových zpráv, kontrolovat u podezřelých stránek jejich skutečnou adresu v prohlížeči. K citlivým službám typu internetového bankovnictví se připojujte pouze ze svého počítače, nikoli přes zařízení připojené k internetu prostřednictvím veřejné Wi-Fi. Vždy se řádně odhlaste.