Zatímco dříve bylo obvyklé, že jste našli jméno, adresu i telefonní číslo kohokoliv velmi snadno v telefonním seznamu, dnes je něco takového nemyslitelné. Lidé se stali se svými osobními údaji mnohem opatrnější, a to se týká i takových, jako je adresa či telefonní číslo. Přesto mohou u některých být tyto údaje zveřejněny a snadno k dohledání.
Příkladem může být živnostenský rejstřík o/. Jedná se o seznam osob samostatně výdělečně činných. Musí v něm být zapsán každý, kdo nějakým způsobem podniká. A je jedno, jestli se rozhodne založit si kadeřnický salón, který chce později nechat rozrůst v celou síť, nebo malou rodinnou restauraci.
Co vše ale tento seznam obsahuje? Jaké údaje se z toho dozvíme? V první řadě je to samozřejmě plné jméno dané osoby a její adresu, případně adresu místa, kde provozuje danou živnost. Tyto údaje pak slouží k tomu, aby úřad věděl, kam má zasílat případnou korespondenci.
Dále jsou to čísla IČO a DIČ. Tato čísla jsou veřejná, a dle zákona musí být uvedena například na dveřích obchodu či na vizitce, případně na korespondenci, ať už s úřadem, dodavatelem materiálu, nebo zákazníkem. Podle něj si daného člověka můžeme prověřit a zjistit, zda má k dané činnosti skutečně oprávnění.
A to ještě není vše. Uvedeno je také kontaktní telefonní číslo. To musí být aktivní a daný živnostník jej musí používat. I to je veřejné, i když je fakt, že mnoho podnikatelů si pořizuje separátní telefon pro tyto obchodní účely, zatímco jiný má jako svůj soukromý.
Jak je vidět, naše údaje nemusí být tak soukromé, jak bychom si přáli. Proto je dobré se vždy informovat. A také není potřeba zbytečná paranoia – ačkoliv je samozřejmě dobré si své soukromé údaje chránit, neznamená to, že je každý bude chtít hned zneužit. A že je zneužít vůbec nějak půjde. Živnostenský rejstřík je toho důkazem.
